Céódvě – céócó?
Mám před očima jednoduchý zlatomodrý graf ze stránky NASA. Ukazuje, jak za posledních 800 tisíc let kolísaly hodnoty CO2 v zemské atmosféře mezi 170–310 ppm (počet částic na jeden milion). Tak by to platilo, pokud bychom dnes žili na počátku 50. let minulého století. Potom se křivka rozhodla, že prozkoumá neznámé hladiny a vydala se strmě vzhůru. Pobyt ve výškách se jí zalíbil, a může-li, přidá do atmosféry každý rok 2,5–3 ppm. Jen počátkem devadesátých let krátce zakolísala, zřejmě vystrašena náhlým politickým oteplením.
Poslední denní maximum naměřené na observatoři Mauna Loa v Tichém oceánu udává hodnotu 415 ppm. Jelikož vrcholný okamžik přichází vždy v polovině května, můžeme se už nyní těšit, o kolik víc to bude za rok, dva či deset let. Jen připomenu, že dosažení mety 450 ppm o 50% sníží naše šance na ustálení růstu globální teploty o 2°C ve srovnání s předindustriální dobou, což je hranice, která se dnes obecně přijímá za kritickou, s obřím vypětím ještě zvládnutelnou. V Paříži před třemi lety to bývalo 1,5°C, ale tento cíl svět, hledě na vlastní neschopnost podniknout cosi účinného, již víceméně odpískal. Stovky milionů lidí navíc budou trpět v extrémně horkých vlnách, suchem, nedostatkem vody a záplavovými dešti při zuřivějších cyklonech. Rozsáhlejší úrodná území se promění v poušť.
Jako by řečené nestačilo, vědcům se zjevuje šílený mechanismus, jenž ve zlém překonává představy o rychlosti: více ledové plochy, jež teplo odráží, přepouští místo pevnině a vodním hladinám, jež teplo pohlcují, čímž podněcují mohutnější tání. Podobně oblasti permafrostu; uvolňují z půdy více metanu i další CO2 a přiživují globální tepelný zesilovač. Tato pozitivní zpětná vazba je faktorem, jenž dělá rozdíl mezi každou polovinou dílku a desítkami, ne-li stovkami, bilionů (angl. trillion) dolarů. Až se za několik let povede diskuze nad 3°C, přijdou nám dnešní 2°C jistě coby ne dost motivující výzva.
Každý si může vyhledat, co bude zvýšení o tolik nebo tolik znamenat. Cesta vzhůru vede k děsivým důsledkům – ale proč? Máme omezit vlastní pohodlí, protože na nás vědci, ne-li příroda sama, ušili asketický trest? Podnikali jsme, vynalézali a toužili po objevech tak moc, až jsme se čímsi hrubě provinili, a proto budeme pykat? Nikoliv. Nepříjemná pravda naznačuje, že přicházející problémy si člověk nachystal jedním nepřekonatelným povahovým rysem.
Jsme od přírody naučeni reagovat na nebezpečí, které se nás bezprostředně dotýká. Nevylézáme do vesmíru bez kyslíku a skafandru, nejíme, co nás během pár hodin otráví, pro cestu na dovolenou se finančně pojistíme. Dosud jsme měli dost rozumu nezahrávat si s jadernou apokalypsou, jejíž rychlé následky si lze živě představit, viz třeba britský TV film Vlákna (1984). Vypořádávání s hmatatelnou hrozbou máme v krvi, genech, instinktu. Kolikrát nezáleží ani na vůli, strach nás donutí zakročit. Pokud však máme odvracet katastrofy, jež vyžadují práci s varovnými symptomy, komplexní analýzu správných dat, dostáváme se do sféry názorů a protikladných tvrzení, sebezáchovný pud přestává fungovat. Zabýváme se spekulacemi nad možným průběhem, odvažujeme se za hranu rizika, zatímco skutečnost probíhá, až je nutné znovu počkat na padající bomby, vypálenou vesnici, prázdné obchody a mrtvoly podél silnic.
Probíhající klimatická změna má povahu tohoto nebezpečí, díky tomu je mimořádně vážná. Jenže vysvětlujte to lidem, kteří nevěří – bude z vás blázen, demagog, manipulátor, ekoterorista, nebo dokonce komouš, jakkoliv právě rudá totalita zamořila ČSSR k nepoznání a přenechala nám uhelně radioaktivní dědictví. Kdo si přeje výrazné omezení automobilové a letecké dopravy nebo uzavření škodlivé elektrárny, kdo souhlasí, aby k razantně šetrnějšímu chování donutil neochotné spotřebitele stát, může být prohlášen za nepřítele občanských svobod a volného trhu. Je-li však normou podnikání, jež nutí k hledání konkurenčních výhod způsobem, který zhoršuje podmínky k životu a v důsledku si vyžádá vyšší náklady na udržitelnost, pak je i s modlou volného trhu z hlediska kupeckých počtů cosi fatálně špatně. Tržní prostředí se chová jako predátor na cizím území, jenž hromadí dluh, který nebude muset splácet – pokud jej k tomu někdo nepřiměje. Paradoxně je však ten, kdo po splátce začne volat, predátorem označen za toho, kdo volá po nové totalitě.
Jde o klasickou obrannou a projektivní lež, kterou vždy uplatňuje viník neschopný sebereflexe. Tentokrát neběží o vinu abstraktně morální, náboženskou či kdovíjakou, nýbrž o čistě kauzální – a v tom je, bohužel, zakopán pes. Kauzalita klimatické změny vyjde hmatatelně najevo ve chvíli, kdy bude vlak padat z útesu a na návrat bude již pozdě.
Co zmůže bezmocný člověk, aby měl klidnější svědomí; čím omezí vlastní uhlíkovou stopu, přestože bude vypadat trapně; jak se vzepře plýtvavé spotřební kultuře, která je k udržení pohodlí nutná? Chápu, že nelze ze dne na den přestat používat energii, zrušit výrobu a vrátit se do jeskyně. Rostoucí populace průmysl potřebuje. Avšak redukce životní úrovně, přinejmenším změna západního životního stylu je nezbytná – nemáme-li čekat, až ji za nás provedou nemilosrdné okolnosti. V nemenším ohledu se na samou mez dostává princip demokracie; pakliže si jedinci kolektivně vybírají chování, jímž spějí ke zkáze, existuje autorita, která má právo jim v takovém počínání zabránit? Jsou demokracie a volný trh přednější než nedemokratická záchrana před jejich katastrofickými důsledky? Asi ano. I civilizace by měla mít právo na sebevraždu, záleží, jaký kostel navštěvujeme.
Vlak jede, co je člověk člověkem, jen posledních sedmdesát let chytá od jisker permanentně tráva a kouř se hromadí v ovzduší. Je nutné ho za jízdy předělat na stroj, který nebude škodit nám a především našim potomkům; potom má smysl snít o budoucnosti. Což o to, planeta naše počínání nějakým způsobem stráví. Člověk však nemusí strávit svoji civilizaci.
Ladislav Selepko
Voda nad zlato
Další ze série příspěvků ke klimatickým výzvám současnosti. Tentokrát s osobními vodními zkušenostmi v české krajině a se zprávou o posledním dění v Grónsku.
Ladislav Selepko
Relativita skleníkových emisí
Zkoumám v posledních dnech různé tabulky a grafy týkající se globálního oteplování a snažím se v množství dat a pohledů rozpoznat svoji úlohu v tomto celosvětovém dramatu. Přináším další poznatky.
Ladislav Selepko
Démon migrace
Stále nemohu uvěřit, že migrace je zlo, které ohrožuje spokojený život v naší zemi. Nemám ani potřebu zdůvodňovat si, proč je dobrá. Vypíšu, co mi při slově "migrace" přichází na mysl.
Ladislav Selepko
Muslim znásilňuje, Čech krade a Maďar?
Všechno je kmenový instinkt, a kdo tvrdí, že ne, ten je odpadlík a škůdce. Aneb, obtěžuje-li vás strach z cizokrajných uprchlíků, zde je několik návrhů, jak ho zapudit.
Ladislav Selepko
Posvátná hrůza z Andreje Babiše
Události posledních dvou týdnů napsaly další kapitolu do pomyslné knihy "Fenomén A. Babiš" a mne přepadla potřeba shrnout si nasbírané dojmy a připojit je ke krystalizující stavebnici.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko
Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala...
Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“
Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...
Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD
Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...
Šibal z Prahy podmázl průvodčího, s Lorenovou v negližé předběhl konkurenci
Seriál Byla teprve na začátku kariéry, ale fotografové na ni už stáli fronty. Snímek mladičké Sophie...
Prodej rodinného domu 132 m2, pozemek 655 m2
Těšetice, okres Znojmo
7 495 000 Kč
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1521x