Brexit očima řadového Čecha-Evropana

2. 03. 2017 11:34:06
Blížící se spuštění horké fáze Brexitu mě přivedlo k zamyšlení nad tím, co mi EU ve vztahu k Británii umožnila, a jak se odráží britské rozhodnutí ve vztahu České republiky k EU.

Ještě než se ČR stala členským státem EU, měl jsem příležitost studovat v Británii na útraty pro­gra­mu Erasmus. Neplatil jsem školné a dostal jsem příspěvek na bydlení, které bych si jinak nemohl za­pla­tit. Rád jsem poznal studenty z evropských zemí a samozřejmě britské prostředí, což byla pro stu­denta anglistiky hodnota sama o sobě. Se vstupem ČR do EU se mi otevřely dveře do Lon­dý­na, če­hož jsem několik let využíval. Bydlet a pracovat v tomto městě je zkušenost k nezaplacení, tře­bas jsem při tom vytvářel efekt, který britské voliče motivoval k jejich červnovému roz­hod­nutí; byl jsem nadměrně kvalifikovaný na nekvalifikované pozici za mírnou mzdu. Bylo nás ta­ko­vých víc, nejen z východní Evropy, což je v Londýně běžný jev. Zřejmě má toto velkoměsto schop­nost podobné diskrepance vstřebat, na rozdíl od britského „venkova“, který hlasoval pro odchod z Unie. Ur­či­tě se mi líbilo, že mohu do Bri­tá­nie volně přijíždět, a rád jsem zapomněl na dobu z poloviny 90. let, kdy cesta na ostrovy bez „zvacího dopisu“ vyvolávala obavy, jak to všechno dopadne. Legální práce nebo otevření bankovního účtu byly vymoženosti, o nichž jsem pár let předtím neurčitě snil; a na­víc – mohl jsem zase odjet, když jsem do prostředí nezapadal. Rodilý Brit, který pak hlasoval pro Brexit a který by se na tu pozici jistě hodil lépe, tak lehce odjet nemohl. Zda je to jen výmluva či ne­přiz­naná ochota podstupovat jisté druhy prací imigrantům obecně, se ukáže v dalších letech. Jisté je, že Británie lepší odpověď nenašla, nedokázala se v zájmech širšího společenství zhlédnout. Na čí stra­ně je hlavní chyba, nevím; EU musela na Brity zapůsobit tak, že se cítili exis­ten­č­ně ohroženi. Odpověď souvisí i s britskou specifičností. Jejich vztah k Unii byl vždy chladný, ves­měs všichni, se kterými jsem mluvil, žili mentálně v dobách Evrop­ské­ho ekonomického spo­le­čen­ství, dál je­jich vlak nepokračoval. S nadsázkou lze prohlásit, že po­kud mi EU Londýn „dala“, ne­do­ká­za­la mne před jeho „ztrátou“ uchránit.

Podvojnost, již způsobuje kon­ku­ren­ce evropské identity proti identitě jednotlivých států, je za­ko­ře­ně­na v DNA projektu a nelze se jí zbavit; identifikace s národnostním státem je pri­már­ní, pořád k ní smě­řu­je výchova na školách, odráží se v institucionálním uspořádání. Je vždy otázkou času, kdy se s ní ta evropská dostane do konfliktu. Unie se může vyvíjet jen podle toho, jak bude voliči vnímán ak­tuální poměr národních a evropských zájmů. Jde o začarovaný kruh; občané požadují efektivní sys­tém, ale zdrá­ha­jí se převést na něj ná­stro­je legislativní a výkonné moci, od nichž se jeho efek­ti­vi­ta a po­taž­mo vnímání evropské iden­ti­ty odvozuje. Bludný kruh lze roztínat jen ocho­tou riskovat ne­vyz­kou­še­né a pečlivě na proces do­hlí­žet, angažovat se v něm, nikoliv jej po­hřbí­vat. EU není tak zlá, jak se mnohým Britům jeví. Lec­ja­ké výhody fun­gu­jí „neviditelně“, ne­vý­ho­dy ovšem víc „křičí“. Brit­skou alternativou je návrat k prin­ci­pu mnohonárodnostního impéria, které je na rozdíl od ho­ri­zon­tál­ní, federativní EU stra­ti­fi­ko­váno vertikálně s jednou dominantní většinou, což vždy vedlo ke zni­ču­jí­cím válečným kon­flik­tům mezi giganty a k područí těch menších v pro ně nevýhodných pod­mín­kách. EU však není impé­rium, směřuje k opuštění konceptu ná­rod­nost­ní­ho státu, byť na jeho vní­má­ní mno­zí občané stále lpí. Česká republika nemá imperiální vol­bu, vždy bude muset někam pa­třit. Je proto v jejím zá­jmu, aby byla součástí co nejefektivněji fungujícího nad­řa­ze­ného útvaru a při­spí­va­la k jeho funkč­nosti bez lpění na partikulárních zájmech. Ne­zna­me­ná to obětovat identitu, jazyk a kulturu, nýbrž mo­cen­ské pra­vo­mo­ci, které jsou lépe spravovány na vyšší úrovni a jejichž odstoupení naši identitu neohrozí, přičemž EU posílí vůči světu. V tom je klíčový rozdíl mezi člen­stvím v EU a postavením v rakouské monarchii, v Protektorátu nebo v so­vět­ském bloku, zkušenosti, které nás na­uči­ly ne­dů­vě­řo­vat. Nevzdávejme se příležitosti, dokud jsou s námi ti vždy mocnější ochotni jed­nat na stejné úrovni, dokud nás ve spolku vůbec chtějí – a tím opravdu nemyslím na Čínu.

Autor: Ladislav Selepko | čtvrtek 2.3.2017 11:34 | karma článku: 14.16 | přečteno: 635x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 82 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 85 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 37.32 | Přečteno: 863 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 33.43 | Přečteno: 3243 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1085

Zabývám se imaginárními světy, jazykem, událostmi. Vytvářím příběhy, ve kterých se pokouším zachytit skutečné prožitky, abych měl pocit, že běží o něco vážného, co se hned nerozplyne jako pára. Vlastně stále hledám co nejvěrnější obraz reality, sebe i druhých. Své "nálezy" jsem publikoval v několika knihách, elektronických či papírových.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...